1Ki 22 | CzeCSP | STEP | Uplynuly tři roky, kdy nebyla válka mezi Aramem a Izraelem.

1 Kings 22

Achab a prorok Míkajáš

1 Uplynuly ^{▼▼h.: Zůstaly (resp. Pobyly)} tři ^{▼▼//2Pa 18,1nn} roky, kdy nebyla válka mezi Aramem a Izraelem. 2 I stalo se, že ve třetím roce ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}přišel judský král Jóšafat k izraelskému králi. 3 Izraelský král řekl svým otrokům: Víte přece, že nám patří Rámot–gileád, ^▼▼4,13 a my jsme neteční, abychom jej vzali z ruky aramejského krále. 4 Potom se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal Jóšafata: Půjdeš se mnou do boje proti Rámot–gileádu? Jóšafat izraelskému králi ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: ⌈Jsem jako ty, můj lid jako tvůj lid a moje koně jako tvoje koně.⌉ ^{▼▼2Kr 3,7; snad ve významu: Kolik vojska a koní nasadíš ty, tolik jich nasadím i já; [vyjádření spojenectví, za něž byl později Jóšafat odsouzen prorokem Jehúem (2Pa 19,2); jednal zcela opačně nežli jeho otec Asa (15,17—23)]} 5 Jóšafat dále izraelskému králi řekl: ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Dotaž ^{▼▼Jr 21,2; Iz 31,1; Dt 33,7} se nejprve ^▼▼1,51p na Hospodinovo slovo. 6 Izraelský král shromáždil proroky, asi čtyři sta mužů, a ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal se jich: Mám ^{▼▼1S 23,2; 2S 2,1v; 5,19v} jít do boje proti Rámot–gileádu, nebo mám od toho upustit? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděli: ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}Vytáhni, Panovník ho vydá do královy ruky. 7 Jóšafat se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: To už tady není žádný Hospodinův prorok, abychom se ^{▼▼Pozn. 60 v tabulce na str. 1499}dotázali skrze něj? 8 Izraelský král Jóšafatovi ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Ještě je tu jeden muž, skrze nějž je možno dotázat ^{▼▼14,5; 2Kr 22,18; Ez 20,1} se Hospodina, ale já ho nenávidím, ^{▼▼Am 5,10; Př 1,22; 26,28} protože mi neprorokuje dobro, nýbrž zlo: Míkajáš, syn Jimlův. Jóšafat řekl: Ať král takto ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}nemluví. 9 Izraelský král zavolal jednoho dvorního úředníka a řekl: Rychle sem přiveď Míkajáše, syna Jimlova. 10 Izraelský král a judský král Jóšafat ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}seděli ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý na svém trůnu, oblečeni v roucha, na prostranství ^{▼▼h.: humně} u vchodu do samařské brány a všichni proroci ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před nimi prorokovali. 11 Sidkijáš, syn Kenaanův, si udělal železné rohy ^{▼▼Dt 33,17} a řekl: Toto praví Hospodin: Těmito rohy budeš trkat ^{▼▼n.: nabereš; Ž 44,6} ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Aramejce, dokud s nimi neskoncuješ. ^{▼▼Dt 7,22; 2S 22,38} 12 A tak prorokovali všichni proroci: ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}Vytáhni proti Rámot–gileádu a ^{▼▼imperativ}uspěješ. ^{▼▼::Jr 32,5; [h. gram. srv. např. Př 3,4 (nalezneš)]} Hospodin ho vydá do královy ruky.

13 Posel, který šel Míkajášovi vstříc, mu řekl: Hle, ⌈proroci ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}mluví jednomyslně⌉ ^{▼▼h.: slova proroků jsou jedněmi ústy; Joz 9,2} dobro pro krále. Ať jsou tvoje slova ^{▼▼Q: sg.} jako ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}řeč jednoho z nich. ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Mluv dobro. 14 Míkajáš řekl: Jakože živ je Hospodin, to, co ke mně Hospodin ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}promluví, to budu mluvit. 15 Když přišel ke králi, král se ho ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Míkajáši, máme ^{▼▼(tak dle TM [Achab možná vědomě usiluje o příznivou odpověď vtažením Jóšafata]; LXX: sg)} jít do boje proti Rámot–gileádu, nebo od toho máme upustit? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl mu: ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}Vytáhni a uspěješ. Hospodin ho vydá do královy ruky. 16 Král mu řekl: Kolikrát tě mám zapřísahat ⌈při Hospodinově jménu,⌉ ^{▼▼(vazba je v h. slovosedu sice na konci verše, ale vztahuje se zřejmě k přísahání; srv. 2,42; Joz 23,7; Jr 12,16; Neh 13,25)} abys mi neříkal nic než pravdu? 17 Nato Míkajáš řekl: Viděl jsem ⌈celý Izrael rozptýlený⌉ ^{▼▼n.: všechny Izraelce rozptýlené; srv. 1S 11,11; Jr 52,8} po horách jako ovce, které nemají pastýře. ^{▼▼Nu 27,17; Ez 34,5; Za 10,2; Mt 9,36} Hospodin řekl: Nemají ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}pána. ^{▼▼srv. pl. v Iz 19,4} Ať se ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}všichni vrátí ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}domů v pokoji.

18 Izraelský král řekl Jóšafatovi: Což jsem ti neříkal, že mi nebude prorokovat dobro, ale zlo? 19 Mikajáš dále řekl: Slyš tedy ^{▼▼Jr 23,38} Hospodinovo slovo: Viděl ^{▼▼srv. Ex 33,18—24; Ez 1,27n} jsem Hospodina sedícího ^{▼▼Iz 6,1} na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}trůnu a celý nebeský zástup ^{▼▼Iz 34,4; Jr 33,22} stál kolem něj, po jeho pravici ^{▼▼Dt 33,2; Iz 41,10; 48,13; 62,8} a levici. ^{▼▼srv. 2S 16,6} 20 Hospodin řekl: Kdo přemluví ^{▼▼n.: zláká; srv. Jr 20,7; Ez 14,9} Achaba, aby ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vytáhl a padl u Rámot–gileádu? Jeden ^{▼▼h.: Ten; srv. Iz 6,3} říkal to a druhý ^{▼▼h.: Ten; srv. Iz 6,3} říkal ono, 21 až vyšel jeden ^{▼▼h.: ten; srv. Gn 14,13; Ez 43,14} duch, postavil se ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem a řekl: Já ho přemluvím. Hospodin se ho ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Čím? 22 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Vyjdu a stanu se lživým ^{▼▼n.: klamným; srv. Jr 14,14} duchem v ústech všech jeho proroků. Hospodin řekl: Ty ho přemluvíš, ano, dokážeš to. Vyjdi a učiň to. 23 A hle, nyní dal Hospodin lživého ducha do úst všech těchto tvých proroků. Ale Hospodin promluvil zlo proti tobě.

24 Tu přistoupil Sidkijáš, syn Kenaanův, udeřil Míkajáše po tváři ^{▼▼Mi 4,14} a řekl: Jakým ^{▼▼srv. Jr 6,16 (Kde)} způsobem přešel Hospodinův Duch ode mě, aby mluvil skrze tebe? 25 Míkajáš řekl: Hle, uvidíš to v onen den, kdy vejdeš do nejzazšího ^▼▼20,30 pokoje, aby ses skryl. 26 Izraelský král řekl: Chop se Míkajáše a ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}odveď ho k veliteli města Amónovi a královskému synu Jóašovi. 27 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Řekni jim: Toto praví král: Dejte ho do věznice ^{▼▼Jr 37,15} a krmte ho ⌈troškou chleba a vody,⌉ ^{▼▼h.: chlebem útisku a vodou útisku; [asi označení vězeňské stravy]; srv. Iz 30,20} dokud nepřijdu v pokoji. 28 Míkajáš řekl: Jestliže se ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}opravdu vrátíš v pokoji, nemluvil skrze mě Hospodin. A ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}prohlásil: Slyšte, ^{▼▼[to může poukazovat na to, že Míkajáš je totožný s Micheášem, jehož proroctví začíná: Slyšte, všechny národy (Mi 1,2)]} všechny ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národy.

Achabova smrt

Nato ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vytáhl izraelský král s judským králem Jóšafatem proti Rámot–gileádu. 30 Izraelský král řekl Jóšafatovi: Chci se přestrojit a tak ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}jít do boje, ale ty si obleč své ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}roucho. Izraelský král se přestrojil a ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}šel do boje. 31 Aramejský král přikázal ⌈svým třiceti dvěma⌉ ^{▼▼h.: kterých měl třicet dva} velitelům vozby: Nebojujte proti malému ^{▼▼Jr 31,34p} ani velkému, jenom proti samotnému izraelskému králi. 32 I stalo se, když velitelé vozby uviděli Jóšafata, že si řekli: To je jistě ^{▼▼srv. 1S 16,6; Sd 20,39} izraelský král! A zabočili, aby bojovali proti němu. Jóšafat volal o pomoc. 33 I stalo se, když velitelé vozby viděli, že to není izraelský král, odvrátili se od něj. 34 Tu ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}kdosi nahodile ^{▼▼n.: bez záměru; h.: ve své bezúhonnosti} napjal luk a zasáhl izraelského krále mezi spoje pancíře. Král řekl svému vozataji: Obrať koně ^{▼▼h.: svou ruku — protože koně se ovládali patřičným pohybem ruky, srv. 2Kr 9,23} a odvez mě z bojiště, ^{▼▼h.: z tábora, ve smyslu: vojska (Dt 23,10)} protože jsem raněn. 35 Zatímco boj onoho dne silně ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vzplál, král ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}zůstal podepřený ^{▼▼[O něco se opíral (?o dva oštěpy), ale aby mohla bitva pokračovat, vojáci museli vidět, že je král přítomen. Jakmile by král zůstal ležet nebo z bitvy odjel, bitva by byla rozhodnuta ve prospěch druhé strany]} na voze naproti ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Aramejcům a večer zemřel. Krev z rány vytekla na podlahu ^{▼▼n.: spodek / dovnitř; h.: klín} vozu. 36 Po západu slunce proběhlo vojskem ^{▼▼h.: táborem; 1S 17,1} volání: ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}Každý do svého města, ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý na své území. ^{▼▼srv. 2S 20,22} 37 Tak král zemřel a byl ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přivezen do Samaří. Krále pohřbili v Samaří. 38 Když oplachovali vůz u samařského rybníka, psi chlemtali jeho krev (⌈tam, kde⌉ ^{▼▼n.: zatímco; [v tom případě by se prostitutky omývaly vodou s krví]} se ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}prostitutky umývaly), podle Hospodinova slova, které promluvil. ^{▼▼2 rkpp. a Tg: + prostřednictvím Elijáše; 21,19} 39 Ostatní Achabovy ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}činy a všechny věci, které činil, dům ze slonoviny, ^{▼▼[vykopávky v Samaří potvrzují slonovinu na některých domech z tohoto období; srv. 10,18; Ž 45,9; Am 3,15; 6,4]} který postavil, a všechna města, ^{▼▼srv. 15,17.23; 16,24} která postavil, ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}jsou zapsány v ^{▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499}knize Letopisů izraelských králů. 40 Achab ulehl se svými otci a po něm se stal králem jeho syn Achazjáš.

Judský král Jóšafat

Jóšafat, syn Ásův, se stal králem nad Judou ve čtvrtém roce vlády izraelského krále Achaba. 42 Jóšafatovi ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}bylo třicet pět let, když se stal králem, a dvacet pět let ^{▼▼[872—848 př. Kr.]} kraloval v Jeruzalémě. Jeho matka se jmenovala Azúba, dcera Šilchího. 43 Chodil po všech ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}cestách ^{▼▼16,26; 2Kr 22,2} svého otce Ásy, ^▼▼15,11 neodvrátil se od nich a činil to, co je správné v Hospodinových očích. 44 Ovšem návrší nebyla odstraněna; lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo. ^{▼▼15,14; //2Kr 12,4} 45 Jóšafat uzavřel s izraelským králem mír. 46 Ostatní Jóšafatovy ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}činy a jeho udatné skutky, které vykonal, to jak bojoval, ^▼▼14,19 jsou zapsány v ^{▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499}knize Letopisů judských králů. 47 Zbytek chrámových smilníků, ^▼▼15,12 kteří zůstali ze dnů jeho otce Ásy, vyhladil ze země. 48 V Edómu nebyl král, pouze králem ustanovený ^▼▼4,5 správce. 49 Jóšafat si udělal ^{▼▼K: bral desátek — zde nedává smysl (evidentní písařská chyba: ‘āśār namísto ‘āśâ)} taršíšské ^▼▼10,22 lodě, aby ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}plul do Ofíru pro zlato. Ale ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}neplul, protože se lodě v Esjón–geberu rozlámaly. ^{▼▼2Pa 20,35nn} 50 Tehdy Achazjáš, syn Achabův, řekl Jóšafatovi: Ať ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}plují moji otroci na lodích s tvými otroky. Ale Jóšafat nechtěl. 51 Jóšafat ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v městě Davida, svého otce. Po něm se stal králem jeho syn Jóram. ^{▼▼2Kr 8,16—24; 2Pa 21,1}

Izraelský král Achazjáš

Achazjáš, syn Achabův, se stal králem nad Izraelem v Samaří v sedmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata. Kraloval nad Izraelem dva ^{▼▼[853—852 př. Kr.]} roky. 53 ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a chodil po cestě svého otce a po cestě své matky i po cestě Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu. 54 Sloužil Baalovi a skláněl se před ním a provokoval Hospodina, Boha Izraele, ke hněvu, stejně jako to činil jeho otec.